Protože jsem Barunce zase našla ve stolici krev, zašla jsem s ní dopoledne na veterinu. Ottí byl se mnou. Přemýšlela jsem, že vezmu i Bětulu (tak moc chtěl s Barunkou k veterináři, stále se ptá, kdy půjdeme...), ale měla jsem strach, aby si to zase moc nebrala, tak jsem jí nic neřekla. V čekárně se sestřička ptala Ottíka jak se jmenuje, tak jí řekl, že kluk. Když jsme šli na řadu, tak se ho ptala jestli jí aspoň řekne, jak se jmenuje kočička, řekl, že Barunka a pak pověděl i svoje jméno. Dr. Barunku prohlédla, změřila teplotu, prohmatala bříško. Barča byla zvědavka zvědavá a chtěla se vydat na prohlídku ordinace. Také jsme ji vážili, má 2,24kg. Sestra zapisovala kartu a dr. dala Barunce nějakou injekci, pak jsem pro ní dostala speciální granule a další prášky. K tomu stříkačku, kdyby je nechtěla sežrat. A pak kalíšek na stolici, když se nezlepší budu muset od neděle sbírat... A poslalo by se to do laboratoře. Říkala, že je to na začátku a nejdřív zkusíme tu dietu, že to může být cokoliv, ale vypadá to na parazita... Když jsme se loučili, tak povídá, že bude chtít ještě Ottíka určitě jednou vidět. Tak jsem na ní koukala... A pak nám to oběma došlo, sestra to popletla a prohodila jména :-)))
Od Bětušky jsem dostala vyčiněno, proč jsem ji nevzala... Příště už půjde. Moc mi Bětuška pomohla při dávání léku Brunce. Dává se čtvrtka takového obr prášku. Ona to samozřejmě nechtěla sníst, tak to muselo do stříkačky. Sama jsem nebyla schopná ji to dát. Já držela, Bětula stříkala. Jsme obě poškrabané i rada dát do ručníku, nějak selhala, Barča je mrštná a vždy vyklouzla... Bětula byla statečná a že od Barči ji to neva, ikdyž to bolí a štípe, tak ani nebrečela, ikdyž na ní bylo vidět, jak se jí chce...
Pak jsme šli na plavání. Měla plavat jen Bětula, nakonec se jedna trenérka nad Ottíkem smilovala a vzala ho také do bazénu. Musel ve slipech, neměli jsme plavky :-)
Večer šel Otta na pivo, tak mi zase s práškem pomáhala Bětuška. Je to šikulka.
Žádné komentáře:
Okomentovat