Projetk 365 - den 265.

Dnes se oba těší na odpolední plavání. Bohužel je v bazénu studená voda i vzduch není teplý, jako obvykle. Ottí se klepe zimou (je celá maminka...) a vůbec nechce spolupracovat. Hanka se snaží ho zapojit, ale on je otrávený a jen přechází bazén. Chudák má i po vířivce, kde se trochu rozhýbal a zahřál, úplně fialovou pusu. I Bětuška, která je horkokrevná drkotá zubama. Škoda, snad příště to bude lepší...
Po plavání jedeme na velký nákup. Musím koupit pár věcí na zítřejší Bětulky oslavu narozenin s kamarádkami.
Večer peču dort a dělám z listového těsta koláčky s nivou a tvarohem a ještě tyčinky sypaný kmínem, paprikou a sezamem.

Projetk 365 - den 264.

Dopoledne jsme doma a odpoledne vedu Bětulu na Aj. S Ottísem jdeme na poštu, zase platit složenky a ještě do banky, po cestě se musíme zastavit v obchodě se zvířátky. Když vyzvedneme Bětulu, tak ta také přemlouvá na zvířátka... Ještě bereme auto a jedeme do zvířecího krámku v Tesku, protože to stelivo, co jsem posledně koupila Barunce, hrozně špiní tlapky a chytá se jí do srsti. Tak musím koupit nový a vyměnit, jinak bych pořád luxovala a chudinku Barunku trápila mytím (které se jí vůbec nelíbilo - ani lehký otírání). A také chci koupit dárek Ottíkovi k narozeninám. U toho je mi velkou pomocnicí Bětule. Odvádí pozornost Ottíka a já můžu vzít hračky pro něj a zamaskovat je v košíku. Přikryla jsem je svojí vestou. Jsem si připadala, jako bych chtěla krást.... I u placení to Bětuška s Ottískem bravurně zmákla a on si ničeho nevšiml.


Naše madam a její místečka :-)))

Projekt 365 - den 263.

Je státní svátek, tak i náš taťka má volno. Chtěli jsme jet s dětmi do ZOO, ale počasí je všelijaký a celkem zima, tak se radši rozhodujeme pro Techmánii v Plzni.
Vyjeli jsme dopoledne a cestou se zastavili na oběd v restauraci.
V Plzni jsme bloudili a nadávali, proč to nemají značený. Nakonec jsme to našli. Výstava je to moc hezká a poučná, jen my tam byli ve špatnou dobu. Svátek a hnusně. Lidí bylo šíleně, že jsem po chvíli byla otrávená. K ničemu se člověk pořádně nedostal a děti, jak byly z toho nadšený, tak lítali sem a tam a pořád jsme je v davu lidí hledali. Určitě se tam ještě zajedeme podívat, ale v jinou dobu a až Ottí i Bětula budou starší a budou si to moci přečíst a zahrát si třeba i na špióna (to by hrozně bavilo hlavně maminku, ale copa měla teď šanci :-) ) Tak snad to do té doby nezruší...
A pro změnu na zpáteční cestě jsme nějak někde zapomněli zabočit a po dost kilometrech zjistili, že jedeme na Klatovy a ne domů... Ottí na zpáteční cestě usnul, byli jsme rádi, měla jsem totiž strach, aby zase nezvracel. Úplně jsem zapomněla na to, že je mu špatně v autě a nekoupila Kinedryl. Aspoň tohle nakonec dopadlo dobře :-)))

Projekt 365 - den 262.

Bětulka tento týden zůstává doma. Školka jela na školu v přírodě, tak jsem byla požádána, jestli si ji nechám doma. Byl to moc hezký, ale náročný den pro děti, hlavně Bětušku.
V jedenáct máme plavání s Ottískem. Bětušce jsem říkala, že se bude muset jen koukat, no, natahovala. Nenápadně jsem vzala plavky a doufala, že to domluvím s plavčicí. Ani jsem nemusela přemlouvat, mohla s námi do vody. Tak rychle převlečená i se sprchováním Bětuška snad nikdy nebyla :-))) Byla nadšená, že se může ráchat ve vodě. Ottí zase nechtěl moc spolupracovat, ale občas se zapojil. Dokonce na konci hodiny, kdy jsme šli do vířivky se začal sám potápět.
Po plavání jsme jeli domů se naobědvat. Pak měla Bětulka kreslení, tentokrát odcházela nadšená a upovídaná, už tam má kamarádku a je to znát. A hned po kreslení jsme jeli na bruslení. Měla jsem ještě chvíli čas, tak jsem si zajela koupit vlnu na háčkování...
Bětušce bruslení celkem šlo, na to že nějakou dobu na bruslích nestála. Tentokrát i Ottí byl vzornej a celou dobu seděl a koukal jak Bětuška bruslí. Ptala jsem se trenérek, jestli by mohl chodit i Ottí, tak prý jo. Hned jsme šli vedle do sportu kouknout se jestli na něj mají brusličky. Měli jsme štěstí. Měli tam dokonce bazarový v jeho velikosti. Zamluvila jsem je, abych se ještě domluvila s Ottou. Ottísek by je bral hned a hned by chtěl na led.
A po bruslení domů, Bětuška byla unavená, tak i rychle usla. A jsme domluvený s Ottou, že Ottí začne taky.

Dodělala jsem kulicha pro Ottíse ;-)

Projekt 365 - den 261.

Stále je venku hnusně. Jsme tedy doma. Po obědě se chystají odjet zase zpátky na chalupu. A akorát se střídají s Ottou. Ten přijel ze štanda a je celý zmuchlaný. Ven ani nejdeme.

Pyšná babi se všemi vnoučátky

Projekt 365 - den 260.

Zase se mi nechce z postele, ale musím. Má přijet mamka a David s rodinou. Už se na ně moc těším. Dětem jsem nic neřekla, bude překvapení. Dopoledne ještě rychle peču dort, nemám tu nic, co bych jim nabídla a zjistila jsem, že suroviny nám jen na ten dort... Naštěstí je celkem rychle. Jen děti od rána jsou prudící. Musím na ně křičet, ale je to čím dál tím horší... Kolem jedenácté je návštěva konečně u nás! Děti jásají. Chvíli jsme doma, jsem překvapená z Barunky, vůbec se nebojí a během pár minut je u mamky na klíně a mazlí se. Moc se jim líbí a jsou překvapený, jak je na kotě klidná (však jim ukáže večer, jak je klidná :-))) ). Během chvilky se domlouváme, že tu budou i spát! Jsem moc ráda, jen jsme se těšili na procházku na Svatou Horu, ale venku je zima, prší, tak to vzdáváme. Na oběd jsme si zašli do pizzerie. Děti jsou oproti ránu moc hodný, krásně si hrají v dětském koutku a Tobiášek celou dobu prospal. Tak jsme se krásně v klidu najedli. Po obědě jdeme k nám na kafe a dortík. Svatku definitivně vzdáváme i v pláštěnkách by to byla vycházka za trest. Jen s dětmi v našem malém bytě to není ono. Nakonec jsme se rozhodli a šli do Šnečku. Děti se krásně vyřádily i Tobiáškovi se líbilo:-)
Když jsem uložili děti, šli jsme hrát scrable.

Projekt 365 - den 259.

Ráno Ottí zase vlítnul ve školce do třídy a nemohla jsem ho dostat ven. Měl v ruce auto, tak jsem poprosila jednu paní učitelku, jestli si ho do oběda můžeme půjčit. Svolila a nabízela mi, ať si sebou taky vezmeme jednu paní učitelku ;-)
Bětuška se byla omluvit a ukázat, jak to napravila. Učitelka byla spokojená a Bětula v pohodě!!!
Vyzvedli jsme ji zase po obědě. Učitelka mi hlásila, že to zase s dětmi probírala a že chválila Bětušku, že to dala do pořádku a je jí to líto...
A je to tady, Bětuška přemlouvá, jestli půjdeme na pouť, tak teda joooo... Ale domlouvala jsem jim, že jen na pár atrakci a jen jednou a jde se na hřiště. Bětuška byla zlatá. Byla na dvou atrakcích a pak už nechtěla, ikdyž jsem jí nabízela, ať si klidně vybere. To Ottí by obešel snad všechno. Nejvíc jsme si všichni užili autodrom a Bětuška si nakonec vybrala střelnici, kde si "vystřelila" růži a Ottí autíčko. Pak jsme koupili vatu a mazali pryč.
Ještě jsme se zastavili doma, pro tepláky a bábovky. Nemůžu najít háček na háčkování, tak jsme zašli do galanterie a cestou si dali zmrzlinu.
Na hřišti si Bětuška při houpání s pavučinou vyrazila přední zub. Jak viděla krev, tak začala brečet a vyšilovat. Naštěstí za námi zrovna přišel Otta, tak ji vzal a odnesl domů, ani nechtěla jít...
Doma jsme ji rychle dali do vany, chtěla se kouknout do zrcadla, ale to jsme zakázali. Byla totiž celá od krve, jak nechtěla polykat a to kdyby viděla... Začal by další záchvat. Pak se s Ottíkem koupali a už bylo lépe a lépe. Nakonec se i v pohodě navečeřela.

Projekt 365 - den 258.

Ráno, když jsme na cestě do školky, se Bětuška najednou zasekla, že tam nechce. Moc jsem to neřešila, poslední dobou mi říká, že se jí tam nechce, že se nudí. Ale bylo to trochu něco jinýho. Už i večer si stěžovala, že jí není dobře, nechala si měřit teplotu. Věděla jsem, že jí nic není, jen to hraje...
V šatně mě odchytila učitelka a tak aby to Bětula neslyšela, mi říká, jestli se včera pochlubila, co se stalo. Tak jsem koukala, že nic nevím... Počmárala v chodbě korkovou tabuli a když se učitelka ptala, kdo to byl, tak se nepřiznala, jen se bořila hlouběji a hlouběji do židličky, když ji řekla, že ví že to byla ona (ta naše malířka se totiž podepsala:-))) ) tak začala brečet, prý ji učitelka řekla, že rodiče budou muset koupit novou (ale prý ne...) A ať to pak odpoledne probereme, že se to nedělá a tak...
Bětuška se sekla v šatně a že do třídy nejde. Tak jsem se ptala, co se stalo, začala natahovat. Tak jsem ji vzala k tý tabuli a řekla, že vím co se stalo. Že se to nedělá, ale učitelka se už nezlobí a nikdo ji hlavu trhat nebude, že se nemusí bát. Ještě jsem ji řekla, ať zajede za učitelkou, že jí to mrzí a už to neudělá. To se prý omlouvala už včera. Nakonec šla a když jsem ji po obědě vyzvedávala, tak byla v pohodě. Nesla jsem jí tam odlakovač na nehty a vatu, aby to vyčistila. Dopoledne jsem zkoušela na naší korkový podložce, čím tu fixu dostat dolů :-))) Když se jí to povedlo, tak bylo vidět, že se jí hodně ulevilo. Pak jsme se domluvily, že se ještě druhý den jednou omluví a řekne učitelce, že to vyčistila.
Pak jsme šli na plavání. Premiéru měl i Ottí. Nejdřív to vypadalo, že tam nepůjde, když nepůjdu já. Ale jak uviděl bazén, tak mu to bylo jedno a šel. Já si šla sednout daleko, aby na mě neviděl. Byla jsem překvapená, jak mu to jde. Pak je vzali trenérky i do velkýho bazénu. Bětuška plavala už bez pomůcek, občas s deskou a Ottí byl vybaven páskem, rukávky a deskou :-))) Byla to sranda. Bětula šikula, už bude brzy plavat sama!
Po plavání jsme jeli koupit ten postroj pro Barunku a koupili jsme i škrabadlo a další mističku.
Barunka byla dneska OK! Uf. Tak jsme ji vzali na chvíli za barák. Bála se aut, ale jak jsme došli mimo dosah do klidu, tak přikrčená jako šelma zkoumala. Otrkávala se a po chvíli už ani přikrčená nebyla, spíš hodně zvědavá. Tak čtvrt hodiny zkoumala a potom si vlezla ke mě do náruče, tak jsme ji vzali radši už domů.
Chvíli na to přišel chlápek od UPC, něco tu přehodit. Tak jsem byla překvapená, že se ho Barča vůbec nebála a motala se mu pod nohy.

Projekt 365 - den 257.

Jsem trochu vystrašená, ráno když jsem Barunce vyklízela WC, tak měla průjem a měla jsem pocit, že je tam i trochu krve... Jinak byla OK, hrála si s námi, jedla. Zatím počkám, jak bude vypadat další stolice.

Bětuška je ve školce zase do odpoledne. A dnes má pro změnu aj zase ona. Tentokrát už jdeme hned kolem Obory a třeba ještě se chvíli ubráním nejít na kolotoče...
Když je Bětuška na hodině, jdeme s Ottískem koupit rohlíky a krmit kapry, pak na houpačky a třičtvrtě hodinka je pryč a jdeme pro Bětušku.
Měli jsme namířeno na Skalku, že koupíme Barunce postroj, abysme s ní mohli jít ven. Bohužel jsme zjistili, že obchod dnešním dnem skončil... Škoda, moc ráda jsem tam chodila, sice jen 14 dní, ale paní byla moc milá, parádně poradila a měla zájem o naší kočičku, chtěla vidět i fotku a s Bětulkou si vždy o ní hezky povídaly...
Chtěli jsme jet jinam, ale nakonec jsem se s Bětulkou dohodla, že postroj koupíme jindy a Barunku dneska necháme radši doma, kdyby jí něco bylo, aby se jí ještě nepřitížilo.

Je zase parádní počasí, tak jdeme na hřiště. Bětuška, tam má opět kamarádku Adrianku, jaká náhoda, jsme jinde a zase je potkáme. Jinak jsme se neviděli tak dlouho :-))) Ottí si vyhrál na písku a konečně už jsou takový posezení i pro mě příjemný, nepere se o hračky, dokonce půjčuje a ptá se když si chce něco půjčit a já můžu celkem v klidu sedět a koukat se jak si hrají!!!

Je tu podzim...

Projekt 365 - den 256.

Dopoledne jsme s Ottíkem zase doma.
Bětušku jsme ze školky vyzvedli po spaní a šli s Ottískem na Aj. Chvíli si hrál s Bětuškou v herně, co tam má Šárka a byl boj ho dostat do učebny. Chvíli spolupracoval, ale po chvíli se začal zvedat a že si jde hrát za Bětuškou. Zkoušel to několikrát. Tak jsem ho pak musela vzít za dveře a uklidnit, protože začal i brečet. No, uklidnit, vyhrožovala jsem mu, jestli nebude spolupracovat, tak se hned sebereme a jdeme domů. A už jsem i odcházela, tak slíbil, že bude už hodný a bude poslouchat Šárku. Měl pak slíbeno, že si bude po hraní se Šárkou ještě hrát i v herně. Naštěstí pak Šárka vytáhla autobusy, to je jeho a chtěl samozřejmě ten největší. Tak musel říct double decker bus a měl ho. Chvíli mu to trvalo a když ho začala schovávat, že tada příště, tak to ze sebe vypálil :-)))
Po Aj jsme šli kolem Obory (radši, protože na náměstí jsou kolotoče a nechtělo se mi s nimi dohadovat, že dnes opravdu ne). Došli jsme se převlíknout a vzít kola a šli na hřiště nad trať. (Bětule se nechtělo, chtěla být doma nebo na hřišti u nás). Nakonec byla spokojená, měla tam kamarádku Adrianku, kterou už půl roku neviděla. Ottí se zase zapojil ke střílejícímu pánovi... Po cestě domů začal břečet, že si nepohrál na písku...

Potvůrka byla zalezlá pod peřinou a takle se ukázala, když jsme ji hledali ;-)

Projekt 365 - den 255.

Od rána jsem na měkko. Už to je šest let... A ona už je tak velká a samostatná... Ráno jde Bětulka do školky, moc se jí nechce, přeci nemusím na narozeniny chodit. Pak zase jo, aby mohla dát dětem bonbóny. Musela jít v šatičkách, moc jí to slušelo. I paní učitelka ji hned chválila, tak Bětuška hlásila, že má ty narozky.
Dopoledne jsem dodělala podklad pro dort a dala svíčky.
Dneska jsme šli prvně s Ottíkem na plavání maminek s dětmi. Moc se těšil, ale ze začátku nechtěl vůbec spolupracovat. Pak se to lepšilo a jak se začaly házet balónky a lovit kolíčky z pod vody, tak ho to začalo moc bavit. I skákání se nebál.
Z plavání jsme rychle jeli pro Bětušku do školky a šli se domů najíst. Ottí dopoledne našel dort, měl nakázáno to Bětule neříkat, že je to překvapení. No, jak to dopadlo. Když jsme přišli, tak Bětulka zkoumala proč je jinak stůl a pak smutně, on není dort... Když to Ottí uslyšel, tak křičel, máme dort, máme dort a letěl k lednici a chtěl jí ho ukazovat. Naštěstí Bětuška chtěla překvapení, tak se nekoukla. Byli jsme totiž domluvení, že se slavit bude odpoledne až tu budeme všichni. A k mému překvapení vůbec neměla snahu se do ledničky jít podívat!!!
Pak jsme ji odvedli na keramiku a šli domů do připravit výzdobu. To už byl doma i taťka, tak mi pomohl s nafukováním balónků.
Pro Bětulku jsem šla sama a byla domluvená s Ottou, že až se budeme blížit, tak prozvoním telefonem a on připraví dort a dárečky. Ještě jsem se stavila v hračkárně a koupila Ottímu pistolku, aby nebral Bětulce její dárky.
Když jsme dorazily domů, tak jsme chvilku musely zůstat v předsíni, protože Ottí stihnul sfouknout svíčky a taťka musel znovu zapalovat :-)))
Bětuška byla moc překvapená a spokojená s každým dárečkem i dortík se líbil. Ottí taky nadšenej z pistolky a přilítnul ke mně a opravdu upřímně volal děkujuuuu mamííí za střílečku!!! Bětuška měla očička taky rozzářený a stále chodila a děkovala. Pak seděla s Barunkou a říkala, že je to ten nejlepší dárek k narozeninám.

Projekt 365 - den 254.

Jsme celý den doma a parádně jsme ho proflákali. Jen navečer beru Ottíska a jdeme nakoupit.
Večer jsem se pustila do kompletace dortu a že mi dal zabrat...

Projetk 365 - den 253.

Vstáváme brzy a já balím pár věcí, jedem na chalupu. Barunce nechávám plnou mističku granulí a dostatek vody. Jsem z toho nervózní, bude tu prvně celý den sama, ale dopoledne i odpoledne zvládala, tak si myslím to bude taky OK.
Chvíli před dojezdem na chalupu Ottí zvrací. Musím pořídit Kinedryl, tohle už není náhoda... Tak přes hodinu drhnu sedačku a peru věci... Zase střídáme naší chalupu a barák tchánovců. Taťka s dědou loví ryby ze sádky a děti se moc rády koukají. Na oběd se jde k naší mamče a pak přeje Bětušce a Ottíkovi k narozeninám, oba jsou spokojený. Před odjezdem dostává Bětuška dárečky i od druhý babičky a dědy a pak už dost pozdě jedeme domů. Ottí podle plánu, zase usne v autě a můžu ho přenést, bude zase spát až do rána. Bětuška je taky hodně unavená a jde hned spát.
Barunka to tu zvládla a prvně nás s dětma i vítala. Přeci jen to bylo dlouhý a už se tu nudila. Zato v noci řádila...
Večer jsem ještě rychle pekla korpus na dort. Dělala jsem jeden do menší formy a ten jsem nemohla vůbec upéct, byl tam přes hodinu a stejně nakonec uprostřed syrový... Myslela jsem, že budu muset přidělat ještě jeden, ale nakonec jsem to vykrájela i z toho co jsem měla...

Projetk 365 - den 252.

Bětuška zase zůstává ve školce na spaní. Tak máme více času a jedu s Ottíkem do Teska. Zase po jeho přemlouvání autobusem. Dala jsem ho hlídat a šla si v klidu nakoupit. Slíbila jsem mamce, že koupím dárek pro Ottíka i Bětušku k narozeninám. Pro Bětulu jsem vybrala LPS a pro Ottího dřevěnou vláčkodráhu. A ještě jsem si dokoupila dárečky pro Bětušku k narozkám. Taky zašla do pet shopu a koupila krmivo, pro naší malou šelmu.
Chvíli jsem ještě v hlídacím koutku seděla, dala si kafe a pak jsme s Ottíkem šli pro nudle k obědu. A už rychle domů.
Když jsme vyzvedli Bětušku, zašli jsme ještě nakoupit do Pražský barevný papíry, chceme s Bětuškou vyrobit obal na fotky Barunky, aby je mohla ukazovat a zrovna ve Sluníčku byl prima návod na kočičí obálku :-) A ještě jsem si musela dokoupit klubíčko vlny, pustila jsem se do baretku...
A protože bylo hezky, zašli jsme ještě na hřiště.
A já večer hňácala marcipán a vůbec se mi nechtěl spojit, to budou namakaný ruce...






Tohoto krasavce pozorujeme každý den, je usídlený na vchodových dveřích...

Projekt 365 - den 251.

Včera večer jsem čepičku do háčkovala, dneska ráno jsem na Bětušce zkoušela a musela jsem tři řady odpárat, byla moc dlouhá. Když byla ve školce, tak jsem ji dala do hromady a našila kytičky, který jsem si sama vymyslela, mám z ní radost. Snad se bude Bětušce líbit, dostane ji v pondělí k narozeninám. Otta se mi smál, že prý kdybych ji měla na kšeft, tak bych si musela účtovat minimálně 3,5 tisíce, za čas co jsem na tom strávila. Každou chvíli jsem párala :-)))
Bětuška šla zase po obědě. Máme od dvou plavání. Dneska se k nám přidala i Monča s dětma. Když jsme dorazili k bazénu už děti převlečený, tak na nás plavčice koukaly, co tam děláme, že je bazén z hygienických důvodů zavřený... Na vrátnici nás měli zarazit, ale nějak se na to vybodli. Naštěstí přišla Hanka a Bětušku s Terkou vzala do velkýho bazénu a já s Monikou Ottíka a Břétíka do brouzdálka. Ještěže tam byla, jinak by nás otočili a my bysme odcházely se 4 brečícíma dětma. Se na to těšily od pondělí... Nakonec to bylo moc prima a děti spokojený. Po plavání jsme zajeli ještě k Monče na hračky.

Modelka Ottísek...a jeho oblíbený batoh na Aj

Projekt 365 - den 250.

Ráno mi přišla SMS od Šárky, že má teplotu a Bětušky Aj se dnes ruší. Domluvila jsem se tedy s Bětuškou, že zůstane ve školce a půjde po spaní.
S Ottískem jsme byli doma, hráli si, já chvíli háčkovala...

Ottího cvak.

Projekt 365 - den 249.

Dopoledne jsem se dala do pečení koláče. Ottí mi byl velkým pomocníkem ;-)

Odpoledne byl doma Otta, tak mohl hlídat a já s Ottískem šla na druhou hodinu Aj. A aby to nebyl Ottí, tak pár minut před odchodem, potřeboval plenu... A tlačil snad půl hodny, že jsem musela psát Šárce, že se dnes opozdíme. Fakt chlap...
Tentokrát se na Aj i zapojoval a jsem překvapená, že si ty písničky už krásně pamatuje, líp počítá anglicky než česky...

Projekt 365 - den 248.

Ráno jsme odvedli Bětušku do školky a já s Ottíkem jsme šli do nemocnice na vyndání stehů. Tam mi sestra řekla, že budu mít lepší jít jinam, že tady budeme čekat minimálně dvě hodiny... Tak jsme sedli na bus a jeli na polikliniku. Tam jsme čekali asi 3/4 hodiny. Ottí byl statečný, ale při druhém stehu ho sestra hodně tahala, byl hodně utažený a nemohla to ustřihnou, tak se s námi začal prát. Uf, je to za ním. Vše OK.
Bětuška jde po obědě, protože jí před druhou začíná kreslení a keramika. Moc se tam těšila, ale pak když jsme dorazili, tak byla hodně zaražená, takovou ji neznám. Paní učitelka příjemná a říkala, kdyby něco, bude volat, abych ji vyzvedla dřív. Mají to na dvě hodiny. Nevolala a já si Bětulu vyzvedla ve čtyři. Ottího hlídal taťka, tak jsme došly ještě společně nakoupit. A byla z keramiky nadšená, dělala mističky a kreslila koně.

Projekt 365 - den 247.

Po obědě jsme šli na houby, byl nádherný slunečný den!

Občas i spolupracujeme...

Vřes i s jeho obyvatelem...

Jako z pohádky...





Je modrej????????

Malá svačinka...