Dopoledne jsme s Ottíkem zase doma.
Bětušku jsme ze školky vyzvedli po spaní a šli s Ottískem na Aj. Chvíli si hrál s Bětuškou v herně, co tam má Šárka a byl boj ho dostat do učebny. Chvíli spolupracoval, ale po chvíli se začal zvedat a že si jde hrát za Bětuškou. Zkoušel to několikrát. Tak jsem ho pak musela vzít za dveře a uklidnit, protože začal i brečet. No, uklidnit, vyhrožovala jsem mu, jestli nebude spolupracovat, tak se hned sebereme a jdeme domů. A už jsem i odcházela, tak slíbil, že bude už hodný a bude poslouchat Šárku. Měl pak slíbeno, že si bude po hraní se Šárkou ještě hrát i v herně. Naštěstí pak Šárka vytáhla autobusy, to je jeho a chtěl samozřejmě ten největší. Tak musel říct double decker bus a měl ho. Chvíli mu to trvalo a když ho začala schovávat, že tada příště, tak to ze sebe vypálil :-)))
Po Aj jsme šli kolem Obory (radši, protože na náměstí jsou kolotoče a nechtělo se mi s nimi dohadovat, že dnes opravdu ne). Došli jsme se převlíknout a vzít kola a šli na hřiště nad trať. (Bětule se nechtělo, chtěla být doma nebo na hřišti u nás). Nakonec byla spokojená, měla tam kamarádku Adrianku, kterou už půl roku neviděla. Ottí se zase zapojil ke střílejícímu pánovi... Po cestě domů začal břečet, že si nepohrál na písku...
Bětušku jsme ze školky vyzvedli po spaní a šli s Ottískem na Aj. Chvíli si hrál s Bětuškou v herně, co tam má Šárka a byl boj ho dostat do učebny. Chvíli spolupracoval, ale po chvíli se začal zvedat a že si jde hrát za Bětuškou. Zkoušel to několikrát. Tak jsem ho pak musela vzít za dveře a uklidnit, protože začal i brečet. No, uklidnit, vyhrožovala jsem mu, jestli nebude spolupracovat, tak se hned sebereme a jdeme domů. A už jsem i odcházela, tak slíbil, že bude už hodný a bude poslouchat Šárku. Měl pak slíbeno, že si bude po hraní se Šárkou ještě hrát i v herně. Naštěstí pak Šárka vytáhla autobusy, to je jeho a chtěl samozřejmě ten největší. Tak musel říct double decker bus a měl ho. Chvíli mu to trvalo a když ho začala schovávat, že tada příště, tak to ze sebe vypálil :-)))
Po Aj jsme šli kolem Obory (radši, protože na náměstí jsou kolotoče a nechtělo se mi s nimi dohadovat, že dnes opravdu ne). Došli jsme se převlíknout a vzít kola a šli na hřiště nad trať. (Bětule se nechtělo, chtěla být doma nebo na hřišti u nás). Nakonec byla spokojená, měla tam kamarádku Adrianku, kterou už půl roku neviděla. Ottí se zase zapojil ke střílejícímu pánovi... Po cestě domů začal břečet, že si nepohrál na písku...
Potvůrka byla zalezlá pod peřinou a takle se ukázala, když jsme ji hledali ;-)
Žádné komentáře:
Okomentovat