Jsme všichni doma. Bětula je OK!
Odpoledne, ikdyž se mi vůbec nechce, jdu s Ottíkem na bruslení. On z toho taky není zrovna nadšený, ale jdeme to zkusit. V šatně jsme potkali Bohunku s Verčou. To bylo radosti. Na led se mu nechtělo, nakonec šel, ale držel se mi zuby nehty, vzala jsem ho do náruče, držela jednou rukou a druhou se křečovitě přidržovala mantinelu. Byla jsem asi po sto letech taky na bruslích... Museli jsme se přes celý led dostat do prostoru pro učící se bruslaře. Chvíli se nechtěl na nohy postavit, když viděl Bohunku a Verču, tak se překonal. Pak za ruku se mnou a Bohunkou jel!!! Potom pomalu jsme to zkoušeli spolu, pak s hrazdičkou. A povedlo se. Přestal se bát a s hrazdičkou přešel velký kus, nesměla jsem mu pomáhat, on SÁM. Radost byla na obou stranách. Pak ani nechtěl z ledu;-)
A už to můžu napsat. Přesně tři měsíce nekouřím!!!
Přistiženi :-)
Žádné komentáře:
Okomentovat