Projekt 365 - den 81.

Můj narozeninový den;-) Od rána jsem tušila, že Otta nejspíš neví... Jel na chalupu připravovat sádky a vše kolem na výlov rybníka. Tak jsem byla klidná, protože jeho maminka vždy ví a volá. No tentokrát se nic nekonalo. Když jsem Ottovi volala v půl šestý večer, jestli přijede a vezme Bětulu na bruslení(na který taky zapomněl), tak mi bylo jasný, že stále neví:-))) Maminka byla totiž mimo a volala mu až večer, co mám s telefonem, že se mi celý den nemůže dovolat a jestli má dárek. To ho prý málem kleplo :-)))
Když jsme přijeli z bruslení po sedmý večer, tak ještě nebyl doma. Pak se přihnal s krásnou kyticí růží a strašně provinilým výrazem. Bylo mi ho až líto. A mám slíbenou knížku o digi focení.
S Bětulkou jsem o tom ráno mluvila, že mám narozky, tak mamí, ale já pro tebe nic nemám. Řekla jsem, že to nevadí a až bude ve školce, tak mi může namalovat obrázek. Tak celá šťastná, že jo. No a jak to dopadlo, samo na to úplně zapomněla:-) Tak prý až budeme doma. Když jsme domů dorazili, tak se jí nechtělo a až pak těsně před bruslením se teda rozhodla, že mi ho namaluje... Že já to mám, ale rodinku ;-)
A večer když jsem mohla být obskakována, tak jsem byla úplně nemožná. Třeštila mě halva tak, že jsem se nemohla hýbat a kolem půl desátý jsem usnula.

A obrázek od Bětulky