pátek 31. prosince 2010

Projekt 365 - den 356.

Silvestr. Nijak ho s Ottou neprožíváme. Těšíme se, že si večer dáme chlebíčky, to je tak vše:-)
Odpoledne jsme děti vzali na kopec, kde jezdily na bobech a sáních.
Bětuška chtěla slavit, ale domluvili jsme se, že půjde spát jako vždy a na rachejtle a přípitek ji vzbudíme. Koupili jsme aspoň dětský šampaňský, když normální jsme vzdali, stejně ho pak nikdo nechce dopíjet. Ikdyž tentokrát jsme se přemohli a zvládli vypít za večer celou flašku vína:-)))
Před půlnocí jsem budila Bětulu, moc se jí nechtělo. Nakonec se probrala a nechtěla jít zase spát. Ottíka probudily rány a schovával se nevrlý pod peřinu. Barunka koukala chvíli na rachejtle s námi a pak ji to přestalo bavit, tak si šla hrát s myšičkou. Vůbec se nebála!

Bětuška po probuzení, opravdu to není po panákách...

Jak prožívala Silvestra Barunka

čtvrtek 30. prosince 2010

Projekt 365 - den 355.

Dnes je Bětuška opět vzorná. Musím si to užívat. Zase hned oblečená a uklizený pokoj. A snaží se všemožně pomáhat. Je to zlatíčko.
Jinak zase tak nějak proflákaný den:-)))

středa 29. prosince 2010

Projekt 365 - den 354.

Další nic nedělací den. Prostě si užíváme jeden druhého. Bětuška má od rána mazlící. Chodí a pusinkuje. Koukají na Madagaskar a Ottí má zase výbornou zkomoleninu. Zpívá si písničku z filmu a v jeho podání je to takto: Já tak rád prsám, prsám...
Jo a co jsem chtěla ještě, Bětuška se třetí den ráno převléká bez říkání... Zírám a doufám, že jsem to teď zakřikla, ale i tak to byla paráda:)))




úterý 28. prosince 2010

Projekt 365 - den 353.

Zase se poflakujeme doma. Otta má něco málo na práci, tak je chvíli pryč. K obědu si děti poručily špenátovku, tak jsem ráda, že nemusím nic vyvařovat. Je to hned a oni se tak krásně nadlábnou. Jejich zamilovaný jídlo.
Tak nějak není, co psát, jsme prostě doma a užíváme si dárků:))) Hlavně děti.
Ven ani nejdeme, není moc hezky a já nejsem ještě zrovna OK, tak se mi nikam nechce a Ottí měl jeden den ulepený očičko, tak to nepokoušíme.

A zase vyšmátrám fotku z archivu. To jsou obrázky co dělala Bětuška s mojí pomocí pro babičky k Vánocům.

pondělí 27. prosince 2010

Projekt 365 - den 352.

Jsme doma a vzpamatováváme se z vánočních svátků. Je to takový divný den. Děti si hrají a koukají na pohádky. Já jsem si začala číst knížku od Ježíška.

Je mi tak nějak smutno...

Fotku z dneška nemám, tak ještě jedna z víkendu. Ottí a Vráťovy boty:)))

neděle 26. prosince 2010

Projekt 365 - den 351.

Ráno jsem měla co dělat. V krku mi hořelo, dutiny bolely a zahleněná jsem byla řádně. Ottí spal docela dlouho, probral se kolem půl deváté. Bětuška vstávala o hodinu dřív a já radši s ní, abych Ottíse nebudila smrkáním a kašláním. Děti stále dorážely na Janu. Ta si s nimi hrála, vyndala psací stoj, to je pro ně zážitek a četla jim Pověsti české.
Barunka tam už byla jak doma, lezla si po skříních a všude možně.
Po obědě, jsme se sbalili a jeli do Strakonic za Ottovou babičkou a dědou. Přijel tam i jeho bratranec se ženou a Filípkem. Je o rok starší než Ottí. Ottíkovi se moc líbil a chtěl si s ním hrát. Bohužel jsme se zdrželi jen chvíli kvůli Barunce, zůstala v autě, protože babi má psa a byl by to blázinec, tak jsme se po půl hodině sebrali a jeli domů.



sobota 25. prosince 2010

Projekt 365 - den 350.

Děti si hned ráno hrají. Mají hodně na výběr. Babička se chystá na cestu domů. Děti ji nechtějí pustit.
Chvíli na to co odjela se balíme a jedeme za rodičema Otty. Cestuje s námi i Barunka. Když jsme tam dojeli, tak se po přivítání šli hned rozbalovat dárečky. Děti znovu nadšený.
Dali jsme si oběd a chvíli poseděli, pak jsem se šla s Ottísem podívat do pěstírny na rybičky. Chtěl je s dědou krmit. Ottísem nám dával výklad kterou prodáme a kterou si necháme.
Byla tam i Jana s Vráťou, děti jim byly stále v patách.
Už třetí den se o mě pokouší nějaká choroba. Dneska mi bylo obzvlášť špatně. Chtěla jsem večer chvíli posedět na hospodě, ale nedalo se tam vydržet. Chtělo se mi strašně kašlat, tak jsem si šla i brzy lehnout.



pátek 24. prosince 2010

Projekt 365 - den 349.

Je Štědrý den. Děti natěšený, Bětuška se i sama ráno bez říkání oblékla. Po snídani jsem došla pro stromeček a ozdoby a pustila jsem s dětmi do toho. Byly moc roztomilý. No, občas se hádaly, Bětuška se snažila dělat vše perfektně a Ottí ji to kazil :-) Ale moc se jim povedl. Barunka si hrála mezi ozdobami a ze stromečku je strhávala a pak si je brala na dlažbu, kde krásně skákaly a rachotily. Musela jsem jí to zatrhnout, protože si vybírala zrovna ty skleněný.
Venku bylo ošklivě. Mrholilo. Chtěli jsme jít s dětmi ven, abych mohla dát pod stromek dárky a taky aby to čekání nebylo tak dlouhý, ale stále jsme váhali. Chvíli jsme koukali na pohádky, Otta připravil všechny řízky.
Nakonec jsem zavelela, že se jde. Jinak bych tam ty dárky nedostala, aby si děti nevšimly. Nebyla to moc příjemná procházka. Pršelo a chudák Bětuška si to prosmutnila, chtěla nám ukázat sněhuláka, kterého stavěli včera, ale bohužel ho někdo zboural.
Dveře do pokojíku byly už zamčené, Bětula potvora koukala klíčovou dírkou, to by mě nenapadlo, určitě něco viděla. Jsem to pak zkoušela a ten největší dárek byl vidět. Ještě před večeří jsme je poslali do vany. A já zadělala klíčovou dírku papírem a ještě rychle vzala obrázek, co Bětuška nakreslila pro Ježíška (ten jsem tam zapomněla, chtěla jsem ho odnést když jsem tam dávala dárky).
Pak se připravovala večeře. Otta smažil a já s Bětuškou dělala stůl. Bětuška pak tu poletovala s foťákem a fotila babičku. Pak chtěla kouknout na fotky, co nafotila, pomohla jsem jí to nastavit na foťáku a ukázala, jak prohlížet a vůbec si neuvědomila, že jsem fotila stromeček s dárky. No, viděla to ještě před večeří. Babi to nějak zamluvila a Bětuška se jen tajemně usmála a víc se o tom nebavila. Vůbec nevím, co si o tom myslí. Možná to i bylo dobře, od té chvíle byla klidná a při večeři krásně jedla, padalo to do ní rychle. Asi jak špatně zpracovává překvapení, tohle ji zklidnilo před očekáváním, nebo já nevím, ale už se o tom nebavila, jako by se to nestalo. Ottí při večeři nevydržel sedět a ani toho moc nesnědl...
Po večeři jsem děti vzala rychle do koupelny učesat, aby mohl taťka dát do pokoje mobil. Pak se chvíli čekalo a já dělala, že píšu SMS a prozvonila jeho telefon. A už se letělo ke stromečku. Dárků hromada, děti spokojený. Ottí stále mluvil o tramvaji, dostával další a další dárky a ty musel hned zkoušet, chvílemi neměl pro hračku čas na další rozbalování. Bětuška byla moc spokojená, tolik dárečků. Rozdávala je. Dostala LPS domeček a zvířátka a byla v sedmém nebi. Vůbec prý nevadí, že nemá to doktroství. Ottí jako poslední dáreček dostal tu tramvaj, to byla nádhera, jásal a děkoval Ježíškovi. Bylo to dojemný....
Dlouho si hrály, Ottí pak popadl školní autobus a usnul s ním. Bětuška chtěla usínat u stromečku.












čtvrtek 23. prosince 2010

Projekt 365 - den 348.

Noc na dnešek byla děsná. Bětuška strašila do půl desátý, když konečně usnula, tak se do deseti minut probudil Ottí a ne a ne usnout. Balení dárků jsem vzdala. Nechala jsem ho koukat na pohádky. Pak kolem půlnoci jsme s babi šly spát s tím, že opravdu neusne. Asi za půl hodiny Ottí vstal a že jde kakat, to jsem na něj houkla, ať zaleze. Tak začal plakat, až mi ho bylo líto a pustila ho. Tak šel k babi do pokoje a jestli může, chvíli brečel a stále se ptal jestli může, babi se probudila a řekla, že jo. Rozsvítil a šel si jezdit s autama... Po půl hodině jsem ho zase vzala do postele a doufala, že usne. Zabral až tak kolem půl třetí... A v půl čtvrtý přišla k nám do postele Bětula.. To jsem si zase uvědomila, že ještě není doma Otta a začala se bát o něj... I jsem vstala a zkusila mu zavolat, nebral to... Tak jsem nemohla znovu spát. Přišel kolem čtvrtý a šel si něco vzít k jídlu do kuchyně. To jsem na něj zavrčela, jestli to jako myslí vážně, že tady bude šustit... Tak si rychle něco vzal a v tichosti se zavřel do ložnice. Vzbudit jedno z dětí, tak bych ho asi uškrtila...
Otta ráno vyspával, jednou se tedy ukázal a zabral si mamčino kafe, to jsem se musely smát.
Mamča šla dopoledne s Bětuškou nakoupit, pak jsme dělaly oběd a další přípravy na zítřejší den. Odpoledne jsme dodělaly salát a začaly vařit polívku. Otta si vzal děti ven a šli stavět sněhuláka k Oboře.
Večer se konečně povedlo dobalit dárky a připravit zvonění do mobilu.

Bětuška si udělala vánoční výzdobu a Barunce se moc líbila, hned jí do toho zalehla.

středa 22. prosince 2010

Projekt 365 - den 347.

Dnes se vstávalo normálně :-) A mamča se pustila do pečení vánoček, krásně to tu vonělo. Bětuška je jedno velké překvapení. Dopoledne si řekla o vysavač a vysála celý byt. A koukala jsem, jak to dělala poctivě. Pak zase začala uklízet pokojík a musela jsem ji krotit, protože chudák Ottí si nemohl s ničím hrát, aby neudělal čurbes:-))) Jsem se smála, že dohání celý rok, aby Ježíšek přišel a babička mi povídá, že to dělá šikovně. Kdyby takhle fungovala celý rok, tak to nikomu nepřijde a teď je to aspoň pořádně vidět:-) Pak tu pořád chodila a očuchávala vánočky, musela počkat až vychladnou, tak chvíli chodila s nataženou pusou, že ji nechceme dát. Když se zakrojilo, tak do ní padala.
Odpoledne jsme s Ottou jeli ještě rychle dokupovat poslední dárky. Babička hlídala, tak to šlo rychle, ani lidí v obchodech moc nebylo. Jen parkování bylo za trest.
Otta šel na poslední posezení s klukama. Já ještě vyběhla pro šňůrky na Bětuščiny korálky, co dělala na keramice pro babičky. Pak jsme je s Bětulou navlíkly a zabalily. S babi jsme se ještě pustily do knedlíčků do polívky a daly si vařit brambory a vajíčka na salát.
Až Bětuška usne, půjdu dobalit dárky a nahrát zvonění do mobilu. A dáme si v klidu vínečko a scrablle.


Ještě jedna pro Bětušku.

úterý 21. prosince 2010

Projekt 365 - den 346.

Ráno byl budíček před čtvrtou hodinou. Ottí pak už neusnul... Mám podezření, že ho probudila Barunka, která se po nás procházela...
Dopoledne jsme jeli k zubařce, jak já se bála. Nakonec jsme byli z ordinace za 5 minut venku. Děti krásně spolupracovaly, no byly dopředu podplaceny bonbónem od paní doktorky.
Pak jsme došli nakoupit a babička nám uvařila výborný oběd. Paprikový lusky, Ottí i Bětuška se olizovali. A Ottí po obědě usnul, není se čemu divit. Bětuška zatím namalovala parádní betlém.
A já pak s Ottíkem šla na angličtinu. Tentokrát se snažil a odměnu dostal i malý dáreček. Vezla jsem ho na bobech a spíš než po sněhu jsem jeli kalužemi... A když jsme došli domů, čekalo mě velké překvapení, Bětuška vzorně uklidila dětský pokojík, mamka říkala, že ji nic neříkala a že začala sama. Pak stále chodila a snažila se pomáhat. To byla překvapivá změna. Tak měla povolen i PC.
Na večer se vrátil taťka z chalupy a já s mamkou došli na větší nákup.
A večer jsem dokončila čepku pro Ottovu mamču.


Je na velké čtvrtce, tak jsem ani nezkoušela skenovat, fotka nic moc, ale mám z něj velkou radost.

Pro tchyni

pondělí 20. prosince 2010

Projekt 365 - den 345.

Ráno Ottísek vyspával, naštěstí ho mohl hlídat Otta. Šla jsem s Bětuškou do školky a pak ještě něco koupit. Doma jsem se chtěla pustit do krému na dort a zjistila jsem, že nemám puding. Tak jsem musela, celá naštvaná, do obchodu znovu... Dopoledne jsem dodělala ten dort, měla jsem na něj jen dvě hodiny. Taky jsem zjistila, že marcipán co jsem měla v lednici, je nepoužitelný, tak jsem musela dělat nový...
V poledne jsme s Ottískem vyzvedli Bětušku ze školky, která se pro tento rok rozloučila. Bude tu babi, proto zůstane už doma.
Když byla Bětuška na keramice, přijela babi. Na bruslení se jí už nechtělo a taťkovi taky ne, tak půjde po svátcích.
Babička měla z dortu radost, hned jsme zakrojili. Děti byly zase jak z divokých vajec, snad už zítra budou srovnaný, teď se předváděly a předháněly před babi.

neděle 19. prosince 2010

Projekt 365 - den 344.

Dopoledne se vařilo a s Bětuškou jsme dodělaly a balily dárky pro babičky. Po obědě se lenošilo, děti si hrály, taky podle toho vypadal pokoj. S Ottíkem jsme ještě radši byli doma. Jen taťka se Bětuškou došli nakoupit. Já se pustila do dortu. Zítra přijede babi a včera měla narozeniny. Děti mi pomáhaly míchat a hlavně pak ujídat těsto.

A je to tu znovu, stále do kola se čte Petr Pan, tohle jsem zažila před 4 lety s Bětulou... Právě nejoblíbenější pohádka Ottíka, mohla bych ji číst 5krát denně.

Takto to vypadalo, překvapivě před Večerníčkem vzorně uklizeno (ikdyž jsem nad nimi musela stát...)

sobota 18. prosince 2010

Projekt 365 - den 343.

Dopoledne jsem ještě dodělávala jednu část dárečku:-))) Děti chvíli koukali na TV a pak si hrály s LPS a pokladnou. Také jsem volali babičce, má dnes narozeniny. Po obědě jsem se pustila do mytí nábytku a dveří. Chtěla jsem děti vytáhnout ven na sáně, ale moc se jim nechtělo a hezky si hrály, tak jsem je nechala. Ono to asi bylo i dobře, Ottí je stále nachlazený a i to oko, aby se zase nezhoršilo. Dnes už mu z něj nic neteklo!!!
Navečer se Bětula pustila do vánočního tvoření a Ottí byl radši ve vaně, aby ji to nekazil;-)
Dnes i docela brzy usnul, ani taťky se už nedočkal. Ten přijel pozdě.
A večer jsme měli zpestření. Jak se Bětule kýve zub. Tak dnes si ho navazovala na nit a zkoušela přes kliku vytrhnout... když šla kolem, jsem ji za provázek zatáhla a on byl skoro venku, ale za něco stále potvora držel, chodila tu se zubem vykloněným ven z pusy... Nakonec jsem na ni zalehla a násilím vytrhla, měla jsem strach, aby ho v noci nevdechla a vytrhnout si ho nechtěla dobrovolně dát. Já to dokázala, ani jsem neomdlela. Bětuška pak říkala, že to vůbec nebolelo, ale scénka kolem musí být..


Trhání zubu je věda...



Barunka to vše pozoruje

pátek 17. prosince 2010

Projekt 365 - den 342.

Ottíkovi oči jsou lepší. Bětuška zase ráno problém s oblékáním. Má už zase zákaz na PC a pořád chce šanci, že to napraví. Myslela jsem, že bych povolila, ale ráno jsem našla oblečení, který měla včera večer uklidit, nacpaný za skříní...
Dopoledne, když byla ve školce jsem se pustila do mytí a leštění skříní v pokojíčku. Bětuška tam měla samolepky a už byly hodně otrhaný, tak jsem je všechny sloupala a umyla. Byla to docela fuška, některý lepidlo nešlo vůbec dolů... Ale povedlo se, jen jsem se bála reakce Bětušky... Otta mi říkal, že jsem zlá, nejdřív ten PC, pak samolepky...:-)))
Když přišla ze školky, tak si toho nevšimla.
Kolem třetí přijela Monča s dětmi. Probíraly jsem školku... Fakt kapitola sama pro sebe. Grr... A chvíli před tím než odjížděli si Bětula všimla samolepek, trochu brblala, ale vzala to dobře. Uf :-)))
A večer nastala znovu scéna kvůli zubu, ještě nevypadl. Má ho fakt na vlásku... Už jsem se i odhodlala, že ho vytrhnu, ale ona se bojí a pusu neotevře. Tak tu strašila do půl desátý...
Fotku dodám po Vánocích. Dokončila jsem jeden dáreček a budoucí majitel sem nakukuje, tak aby bylo překvápko;-)

Tak už můžu dát foto;-)


čtvrtek 16. prosince 2010

Projekt 365 - den 341.

Taťka se vrátil někdy kolem třetí ráno a hned po šestý zase zmizel do práce.
Když jsme odvedli Bětulu do školky, jela jsem s Ottíkem k dr. Očičko se nelepšilo, tak aby nám dala nejspíš ATB kapičky. Venku byla další dávka nového sněhu. Auto jsem nechala doma a jeli jsme autobusem. Ottí byl nadšený. Jen jízdní řády byly strhaný, naštěstí přišel nějaký pán a že to má jet. I přesto jsme čekali celkem dlouho, ale v tomto počasí se nedivím.
U dr. bylo volno, tak jsme hned šli na řadu. Vyfasovali jsme opravdu ATB kapičky. Nesmí moc ven a právě venku začalo svítit sluníčko, tak to vůbec, nejlépe se slunečními brýlemi. Od dr. jsem chtěla zajet k Tesku do hračkářství, tam jsem tu tramvaj taky viděla. Bohužel nejel autobus, tak jsme to vzali pěšky. Bylo nádherně, slunečno, ale fakt zima. Ottíka jsem občas poponášela, ikdyž to nevyžadoval. Bohužel tramvaj neměli, to už jsem začínala mít strach. Nasedli jsme ještě na jeden autobus a jeli do dalšího hračkářství a tam byla!!! Ottí se k nim brzy vrhnul a hrál. Naštěstí jsem byla rychlejší a jednu vzala, ještě než k nim došel a mezi regály jsem do kličkovala k pokladně, aby to neviděl. Jen je fakt dlouhá, tak byl problém, jak ji ponesu, aby si nevšiml. Paní prodavačka mi dala obr tašku, jen byla průsvitná... Naštěstí jsem v tašce měla ještě dvě igelitky, tak jsem ji schovala do nich a pak do velký tašky, naštěstí ho vůbec nenapadlo se ptát, co to nesu. A Ježíšek může přijít :-)
Když jsme dojeli domů, uvařila jsem oběd a připravila jídlo na večer. Otta si šel aspoň na chvíli lehnout. A před třetí jsme šli na besídku do školky. Chtěla jsem tam být dřív, abych Bětušce donesla lepší oblečení a cukroví, který jsem ráno zapomněla.. Děti hezky přednášely, jen zase paní učitelka... Ale to tu nebudu rozepisovat. Jsem stále více přesvědčená, že pokud to půjde a bude místo, dám Ottíka jinam. Bětuška si to užívala a pak tam futrovala cukroví a bonbóny. Děti pak měly pod stromečkem nové hračky do školky, tak se rozbalovalo.
Domů jsme dorazili zase už bez taťky, tentokrát šel s klukama na pivo. Bětuška tu pobrekává, protože se jí kejve hodně další zoubek a ona si ho chce vytrhnout, ale bojí se. A tak má strach, aby ho v noci nespolkla.






středa 15. prosince 2010

Projekt 365 - den 340.

Ottí v noci špatně spal. Tentokrát se neopakovala předešlá noc, kdy nás budila Barunka, ale schvátil ho kašel. Už večer jsem mu udělala med s cibulí, tak jsme ráno nasadili. Očičko stále nic moc...
Když jsem šla s Bětuškou do školky, tak ještě vyspával. Zase chumelí. Bětuška je nadšená, zase se po cestě válí ve sněhu, nevysvětlím ji, že bude do školky celá mokrá...
Odpoledne má aj Bětula, vzala jsem pro Ottíse boby, ale chtěl radši šlapat. Sníh ho uchvátil, tak zapoměl na bolavý nohy:-))) Šla jsem se podívat do hračkárny jestli mají tramvaj, paní prodavačka mi říkala, že jsem už několikátá, co se ptá, ale bohužel není... No potěš koště, jestli ji do Ježíška neseženu... Si teď nadávám, že jsem ji nekoupila hned, když jsem ji viděla, asi tři měsíce před Vánoci...:-( Zítra projdu ještě ostatní hračkárny.
Z angličtiny jsme si vedli i Verunku, její mamču přepadlo bolení zad, tak šla radši na pohotovost. Holky si doma krásně vyhrály, jen se jim moc nechtělo brát mezi sebe Ottíka a ten to špatně nesl... Kolem šestý ještě dorazila na chvíli Jana. Stahovali jsme fotky. Děti ji pak nechtěly pustit pryč.
A náš taťka jel teď v noci pracovat, domů se dostane někdy kolem jedný druhý...

Barunka s námi modeluje

Sněhulák aspoň z modelíny


Tvoříme obrázky


Sladký spánek


Dokončila jsem čepku pro Ottu bude od Ježíška;-)

úterý 14. prosince 2010

Projekt 365 - den 339.

Dnes se Ottí probudil se zalepeným očičkem. Začala jsem mu kapat. Snad to zabere.
A dnes jsme se s Ottíkem pustili do pečení mysliveckých knoflíků. Šlo to rychle a Ottí celkem dost pomáhal.
Odpoledne jsem přivedla Bětulu ze školky a pak se vydala s Ottísem na Aj. Tentokrát se předváděl a zlobil (ale byla jsem ráda, že když po něm Šárka cokoliv chtěla, tak věděl, co má dělat. Že i když to vypadalo, že neposlouchá, tak byl v obraze). Ale bonbónek, co dostávají na konci hodiny nedostal. Má ho prý schovaný na příště, když bude hodný :-) (Šárka by mu ho asi i dala, ale já nechtěla, by to pak bylo horší a horší a teď si dá určitě pozor :-) - tak snad se nepletu:-)) )



pondělí 13. prosince 2010

Projekt 365 - den 338.

Ráno jsem odvedla Bětušku do školky a když jsem se vrátila začalo mi být špatně od žaludku. Každou chvíli jsem běhala na záchod, jak se mi navalovalo...
Naštěstí byl Otta doma, tak došel pro Bětušku do školky a odvedl ji keramiku a pak jeli na bruslení.
Večer jsem byla domluvená s Hankou, že zase posedíme, ale musela jsem to zrušit. Byla jsem i dost unavená. Naštěstí večer už bylo lépe.

neděle 12. prosince 2010

Projekt 365 - den 337.

Je neděle, dopoledne s Ottou společně vaříme. Dneska řízek a salát, tréning na Vánoce :-)
Tentokrát se nikomu nechce na bruslení, tak to vzdáváme. Ale děti jsou od rána protivný, obzvlášť Ottí, tak se po obědě oblékáme a jdeme aspoň na procházku k Oboře. Venku je ošklivě, sněží a fouká. U Obory se odehrála sněhová bitka a stavba sněhuláka. Pak rychle jdeme nakoupit a do tepla domova. No, rychle... Já a Otta bychom rádi rychle, ale děti se válí ve sněhu a trvá jim vše věčnost, já jsem celkem v pohodě, ale taťka nám promrzl na kost...

sobota 11. prosince 2010

Projekt 365 - den 336.

Dopoledne jsem se pustila do pečení perníčků, těsto už dlouho čekalo v lednici:-) Děti mi pomáhaly. A pak jsme ještě udělali rohlíčky. Bětušce celkem šly tvarovat, jen mi přišla pomoct, když jsem končila. Příště si ji zavolám dřív :-)
Bětulka pak šla vrátit talířek paní sousedce (včera nám přinesla ochutnat pusinky), tak aby nešla s prázdnou daly jsme tam perníčky.
Ottík po obědě usnul. Chtěla jsem je odpoledne vzít na sáně, ale venku foukal hodně silný vítr, tak jsme radši zůstali doma. Ottí je stále nachlazený, tak aby nebylo hůř.
Kolem čtvrté se nám vrátil taťka, byla jsem ráda, bojím se, když jezdí v tomto počasí za šera.

Naše šelma

pátek 10. prosince 2010

Projekt 365 - den 335.

Hned ráno jel Otta na chalupu, ještě mi zkusil vyjet s autem. Nešlo to, ale dva chlápci co byli na parkovišti přiběhli ochotně na pomoc a vytlačili ho. No, na jednu stranu jsem byla ráda, že nebudu muset odpoledne s dětmi k Monče autobusem, na druhou jsem se cesty bála a pak večerního parkování u nás...
Odpoledne se jelo k Monče, Terezka slavila narozeniny. Děti si to užily, jen občas nějaká kolize:-) Cesta zpátky byla taky zajímavá, před jednou zatáčkou mi auto odmítalo brzdit a jelo jak sáně, měla jsme strach, protože přímo přede mnou stálo auto, naštěstí jsem jela celkem pomalu, tak jsem brzdu pustila a zatáčka se mi podařila vytočit. Ale lekla jsem se parádně... Na parkovišti, dle očekávání, nebylo žádné místo. Po chvíli čekání, se nám naštěstí jedno uvolnilo!

Andílko hraní...


čtvrtek 9. prosince 2010

Projekt 365 - den 334.

Už zase mrzne...
Bětula se ráno rozhodovala jestli jít do školky nebo ne, ale po včerejšku jsem ji navedla na to, že šla... Dopoledne přišla na návštěvu Terka s dětmi. Ottí měl radost, zase po dlouhé době tu někoho měl. Hezky si hráli, žádný konflikty!
Po obědě jsem vyzvedla Bětulu a po půl druhý jsme se hrnuly k autu, že pojedeme na bruslení. Oškrabala jsem okna, zjistila že ostřikovače konečně fungují. A ejhle auto jsem nemohla rozjet. Dopředu, dozadu, nic ani ťuk, kola se točila na ledu a auto se nehlo ani o mm. Naštěstí Ottíka hlídal Otta, tak jsme šly s Bětuškou pěšky, ale byla kosa a chodníky pořádně zledovatělý. Bětule klouzaly boty, byla stále na zemi. Měla jsem strach, že si zlomí nohu. Kdybych věděla, jak to bude vypadat, tak jsme zůstaly doma. Přišly jsme pozdě, ale nevadilo, měli tam zase jen tři děti i s Bětuškou. Já si v klidu povídala s Hankou a Bětula plavčila. Vletěl jim tam ptáček, tak ho Hanka chytala. Nakonec se jí to povedlo do čepice, kterou jsem ji přinesla :-)))
Po plavání, jsme letěly domů. Měla jsem domluvenou další návštěvu. Moniku s dětma.

Další vánoční výzdoba...

středa 8. prosince 2010

Projekt 365 - den 333.

Ve školce se stávkuje, tak je Bětula doma. Od rána prudí. Zase začala brečet a vyvádět, když jsem chtěla ať si uklidila LPS zvířátka. Je to práce na 5 min. A tady scéna na hodinu... A pořád držkuje...
Odpoledne má anglinu Bětula, Ottí chce jít se mnou. Moc radost nemám, protože potřebuji zajít do hračkářství. Přemluvil mě... Vybírala jsem dárek pro Terezku, jsme na pátek pozvaný na oslavu jejích narozenin. Byla to fuška, něco vybrat. Nakonec jsem se rozhodla pro hru.

Jsem si hrála...

úterý 7. prosince 2010

Projekt 365 - den 333.

A je to tady, obleva. Od rána prší, venku čvachtanice. Děti zklamaný...
Bětuška je ve školce, tentokrát nechce spát, tak jde po obědě. Taťka mohl hlídat, tak s námi nemusí na angličtinu. Ikdyž je sněhu pomálo, vzala jsem Ottíkovi boby (no, on moooc chtěl). I tak to celkem hezky jelo a byli jsme tam včas, než kdyby šlapal po svých. Tentokrát byl na Aj v pohodě, žádný předvádění a křičení.