Po sobotní večeru jsem se kupodivu probudila v pohodě. K obědu už to začínalo doléhat... Po obědě jsme jeli domů a po cestě se zastavili u bráchy. Malej je zlatíčko. Cesta domů byla krušná, jak jsem doplňoval tekutiny, tak jsem nestíhala stavět na čůrání :-))) Doma nás už čekal taťka!!!
Žádné komentáře:
Okomentovat