Po sobotní večeru jsem se kupodivu probudila v pohodě. K obědu už to začínalo doléhat...
Po obědě jsme jeli domů a po cestě se zastavili u bráchy. Malej je zlatíčko.
Cesta domů byla krušná, jak jsem doplňoval tekutiny, tak jsem nestíhala stavět na čůrání :-)))
Doma nás už čekal taťka!!!
Žádné komentáře:
Okomentovat