Babi nám udělala výborný kotletky a po obědě jsme jeli domů. Chtěli jsme se dostat domů za světla a taky podívat na Mikuláše, čerty a Anděly;-)
Doma jsem vybalila jídlo a šlo se ven. Taťka si děti vzal dřív a já doma nachystala košík s dobrůtkami na balkón. Barunka se zase dostala ven. Musela jsem ji na balkóně honit, nechtělo se jí ze sněhu domů, potvůrce.
Šli jsme se projít a vzali to směrem na náměstí, kouknout se na vánoční strom. A protože, tam žádní Mikuláši nebyli šli jsme zpátky. Ještě koupit adventní kalendář pro Ottíka (Bětuška dostala ve školce, tak aby se nehádali). A když jsme vyšli z Billy, tak nahoře u silnice už pochodovali. Jeden čert hodně strašil, Bětuška se bála, Ottí koukal a trochu se usmíval, vůbec se ho nebál. Pak jsme šli dál a u baráku na parkovišti vystupovali z auta další. Čert dokonce plival oheň, bylo to moc hezký i dětem se to moc líbilo. Pak další a k těm jsme se dostali blízko. Čerti nás začali pošťuchovat, Ottí už přestal být statečný a šel ke mně do náruče. Bětuška recitovala básničku u Mikuláše (Mikuláši mají sraz), mohla si něco vybrat z košíku, Ottí se tak bál, že neřekl ani slovo, bonbónek dostal a ani děkuji jsem z něj nedostala. A pak jsme už šli domů a děti našli nadílku na balkóně od Anděla, který tam doletěl;-)
Tak jste si Mikuláše přece jen užili :-)))
OdpovědětVymazatJojo, bylo to hezký, celkem se jich tu v ulici vyrojilo hodně;-)
OdpovědětVymazat