A je to tady, máme dalšího člena rodiny ;-)
Těšila i bála jsem se toho od rána. Otta pro číču jel až kolem půl dvanáctý. Měl zase plno zařizování a nestíhal... Kočičku mi předal mezi dveřmi a šel pro Bětušku do školky. S Ottíkem jsme otevřeli přepravní box, kočička se nás bála a byla vyplašená z cesty. Když překonala Ottíka, utekla pod gauč v obýváku.
Když dorazila Bětula s taťkou, tak koukala jak puk, co se děje, proč držím kameru a Ottísek mele o kočičce, pak zahlídla kočičí záchůdek, zatím nechápala, pak přepravní box a hračky... Tak jí říkám, Bětuško, předčasně vše nej k narozeninám... my máme kočičku? A co ten křeček? ... ten nebude, budeme mít kočičku .... a příští rok mi ho koupíte, k narozeninám? ... Bětuško, máš kočičku ... tak až umře, tak křečka? ... kočička je na hodně let ... aha ..... Pak jí to cvaklo a mami děkuju, že mám kočičku, je moje? Jak se bude jmenovat? ... jaký jí dáš jméno ... BARUNKA ... dobře a nechceš, aby to byla Samorostka? ... nee to je jméno pro kluka, tak říkám Ottíkovi, bude to Barunka!
Máme kočiku Barunku. Jen celý odpoledne trávila za gaučem a dost se bála dětí. Bětuška nám tu brečela, že si ji chce chovat a hladit, nepomáhalo vysvětlováni, že si musí zvykat a že nás nezná, ani náš byt, že se bojí a stýská po mamince... Na střídačku brečela do večera...
Navečer si s námi už hrála, ale hladit zatím nechce. Začíná zkoumat, po skříních leze... Je krásná, mám zatím jedinou fotku, nechtěla jsem ji plašit bleskem.
Dneska byl i velký den pro Ottíska, byl prvně na AJ. :-))) A musím říct, že jsem z něj byla překvapená, on se styděl a nechtěl vůbec komunikovat... To u něj moc neznám. To že nespolupracoval s tím jsem počítala, ale že se mi bude držet celou hodinu... Jen když se učili BUS, tak vstal a ukazoval :-)))
Už tu všichni spí, jen se půjdu podívat po mindě, mám pocit, že někde šramotí ;-)
Těšila i bála jsem se toho od rána. Otta pro číču jel až kolem půl dvanáctý. Měl zase plno zařizování a nestíhal... Kočičku mi předal mezi dveřmi a šel pro Bětušku do školky. S Ottíkem jsme otevřeli přepravní box, kočička se nás bála a byla vyplašená z cesty. Když překonala Ottíka, utekla pod gauč v obýváku.
Když dorazila Bětula s taťkou, tak koukala jak puk, co se děje, proč držím kameru a Ottísek mele o kočičce, pak zahlídla kočičí záchůdek, zatím nechápala, pak přepravní box a hračky... Tak jí říkám, Bětuško, předčasně vše nej k narozeninám... my máme kočičku? A co ten křeček? ... ten nebude, budeme mít kočičku .... a příští rok mi ho koupíte, k narozeninám? ... Bětuško, máš kočičku ... tak až umře, tak křečka? ... kočička je na hodně let ... aha ..... Pak jí to cvaklo a mami děkuju, že mám kočičku, je moje? Jak se bude jmenovat? ... jaký jí dáš jméno ... BARUNKA ... dobře a nechceš, aby to byla Samorostka? ... nee to je jméno pro kluka, tak říkám Ottíkovi, bude to Barunka!
Máme kočiku Barunku. Jen celý odpoledne trávila za gaučem a dost se bála dětí. Bětuška nám tu brečela, že si ji chce chovat a hladit, nepomáhalo vysvětlováni, že si musí zvykat a že nás nezná, ani náš byt, že se bojí a stýská po mamince... Na střídačku brečela do večera...
Navečer si s námi už hrála, ale hladit zatím nechce. Začíná zkoumat, po skříních leze... Je krásná, mám zatím jedinou fotku, nechtěla jsem ji plašit bleskem.
Dneska byl i velký den pro Ottíska, byl prvně na AJ. :-))) A musím říct, že jsem z něj byla překvapená, on se styděl a nechtěl vůbec komunikovat... To u něj moc neznám. To že nespolupracoval s tím jsem počítala, ale že se mi bude držet celou hodinu... Jen když se učili BUS, tak vstal a ukazoval :-)))
Už tu všichni spí, jen se půjdu podívat po mindě, mám pocit, že někde šramotí ;-)
Žádné komentáře:
Okomentovat