čtvrtek 23. září 2010

Projekt 365 - den 258.

Ráno, když jsme na cestě do školky, se Bětuška najednou zasekla, že tam nechce. Moc jsem to neřešila, poslední dobou mi říká, že se jí tam nechce, že se nudí. Ale bylo to trochu něco jinýho. Už i večer si stěžovala, že jí není dobře, nechala si měřit teplotu. Věděla jsem, že jí nic není, jen to hraje...
V šatně mě odchytila učitelka a tak aby to Bětula neslyšela, mi říká, jestli se včera pochlubila, co se stalo. Tak jsem koukala, že nic nevím... Počmárala v chodbě korkovou tabuli a když se učitelka ptala, kdo to byl, tak se nepřiznala, jen se bořila hlouběji a hlouběji do židličky, když ji řekla, že ví že to byla ona (ta naše malířka se totiž podepsala:-))) ) tak začala brečet, prý ji učitelka řekla, že rodiče budou muset koupit novou (ale prý ne...) A ať to pak odpoledne probereme, že se to nedělá a tak...
Bětuška se sekla v šatně a že do třídy nejde. Tak jsem se ptala, co se stalo, začala natahovat. Tak jsem ji vzala k tý tabuli a řekla, že vím co se stalo. Že se to nedělá, ale učitelka se už nezlobí a nikdo ji hlavu trhat nebude, že se nemusí bát. Ještě jsem ji řekla, ať zajede za učitelkou, že jí to mrzí a už to neudělá. To se prý omlouvala už včera. Nakonec šla a když jsem ji po obědě vyzvedávala, tak byla v pohodě. Nesla jsem jí tam odlakovač na nehty a vatu, aby to vyčistila. Dopoledne jsem zkoušela na naší korkový podložce, čím tu fixu dostat dolů :-))) Když se jí to povedlo, tak bylo vidět, že se jí hodně ulevilo. Pak jsme se domluvily, že se ještě druhý den jednou omluví a řekne učitelce, že to vyčistila.
Pak jsme šli na plavání. Premiéru měl i Ottí. Nejdřív to vypadalo, že tam nepůjde, když nepůjdu já. Ale jak uviděl bazén, tak mu to bylo jedno a šel. Já si šla sednout daleko, aby na mě neviděl. Byla jsem překvapená, jak mu to jde. Pak je vzali trenérky i do velkýho bazénu. Bětuška plavala už bez pomůcek, občas s deskou a Ottí byl vybaven páskem, rukávky a deskou :-))) Byla to sranda. Bětula šikula, už bude brzy plavat sama!
Po plavání jsme jeli koupit ten postroj pro Barunku a koupili jsme i škrabadlo a další mističku.
Barunka byla dneska OK! Uf. Tak jsme ji vzali na chvíli za barák. Bála se aut, ale jak jsme došli mimo dosah do klidu, tak přikrčená jako šelma zkoumala. Otrkávala se a po chvíli už ani přikrčená nebyla, spíš hodně zvědavá. Tak čtvrt hodiny zkoumala a potom si vlezla ke mě do náruče, tak jsme ji vzali radši už domů.
Chvíli na to přišel chlápek od UPC, něco tu přehodit. Tak jsem byla překvapená, že se ho Barča vůbec nebála a motala se mu pod nohy.




Žádné komentáře:

Okomentovat